Krajské velkoměsto Zschopau – historie
Starobylé město Zschopau, nacházející se ve středním Krušnohoří, je obklopeno divokou romantickou přírodou lesů, strmých skal a rozlehlých polí. Svůj název odvozuje od stejnojmenné řeky Zschopau. Slovanští osadníci pojmenovávali své okolí podle jeho charakteristických znaků. Kmen slova "skapp", vyskytující se v názvu Zschopau, je svým významem odvozen z výrazů "skála, útes" resp. "protínat, hloubit", vystihujících charakter řeky. Důvodem převedení názvu na pozdější místo byla skutečnost, že právě tudy vedla přes řeku jedna ze „tří českých stezek“. Jednalo se o obchodní cestu mezi Lipskem a Prahou, po které obchodníci přepravovali „bílé zlato“, po němž byla pojmenována také „solná cesta“. Podél stezek lidé zúrodnovali půdu a osídlovali hustý temný les zvaný "Miriquidi".
První písemná zmínka, vztahující se k městu Zschopau, pochází z roku 1286. Větší význam pro město však měl písemný doklad z roku 1292, ve kterém bylo Zschopau označováno jako „civitas“ (opevněné město). Již předtím však byla na jednom ostrohu vybudována samostatně stojící věž na ochranu cesty, vedoucí přes řeku. Tato někdejší strážní věž, ve které se rovněž dalo bydlet, byla dlouho pokládána za nejstarší stavbu města Zschopau (2. polovina 12. století). Věž tehdy sahala do výšky pouhých 20 m a její vchod se, ze strategických důvodů, nacházel ve výšce 14 m. Od roku 1992 slouží jako vyhlídková věž. Díky její centrální poloze je z ní skvělý výhled na město a okolí.
V roce 1999 se při výkopových pracích na zámeckém dvoře narazilo na starou okružní zed z doby zakládání hradu. Tato byla dle archeologických zjištění vybudována v roce 1170. Později byl kolem věže postaven hrad. Toto zařízení nabídlo nově vzniklému městu ochranu, která byla posílena městským opevněním. 1494/1495 byl postaven městský kostel svatého Martina, radnice a městské hradby. Kostel a radnice dvakrát zcela vyhořely. V roce 1751 byl svatý Martin znovu zřízen na gotických základech jako barokní halová stavba. části městských hradeb se dochovaly až dodnes.
Vedle obchodu a soukenictví se v Zschopau na počátku 15. století rozvinulo hornictví. V tamějších šachtách se vedle olověného leštěnce s malým podílem stříbra těžila také železná ruda.
Zschopau získalo v roce 1493 privilegia "svobodného hornického města". Onen "velký povyk kolem hornictví" se však v Zschopau nekonal a nemohlo tak konkurovat nově vzniklým hornickým městům, jako byl Schneeberg, Annaberg a Marienberg.
Každý návštěvník může v dnešním dole Zschopau a na jeho příhraniční naučné hornické stezce proniknout do tajů prvopočátků geologie, mineralogie a hornictví. 1545-47 byl hrad pod vedením kurfiřta Moritze von Sachsen přestavěn na lovecký zámek.
Vedle slavnostních a reprezentačních prostor se zde nacházelo sídlo vrchní lesní správy a zemského lovčího úřadu, odkud byly řízeny rozsáhlé lesní plochy, spadající pod kurfiřtství.
Nejznámější osobou této správy byl Cornelius von Rüxleben, oblíbenec kurfiřta Augusta (nezaměňovat s Augustem Silným). Rüxleben si díky četným loveckým společnostem kurfiřta koupil dva měštanské domy v blízkosti trhu, které nechal přestavět na jeden luxusní dům s krásným renesančním průčelím, který dnes slouží jako radnice.
V roce 1710 bylo město Zschopau zastávkou kočárové, poštovní dostavníkové dopravy. Zbytky jednoho poštovního sloupu a zastávky pro dostavníky v ulici Ludwig-Würkert-Straße připomínají návštěvníkům tuto dobu. Zahájení stavby železnice ukončilo éru dostavníkové dopravy v Zschopau. Počátkem 19. století byl přes řeku vybudován kamenný most. Krátce po dokončení hrubé stavby se cca 100.000 vojáků vydalo se svou družinou (14.000 vozů) do bitvy národů do Lipska, přičemž přešli přes kamenný most, starý dřevěný most a ve spěchu vybudované mosty, určené pro pěšáky.
V této době se v Zschopau usídlovali také mnozí řemeslníci a živnostníci. Ve velkém se zde rozvinul textilní průmysl a díky přádelnám bavlny Bodemera a Hüblera proslulo Zschopau také jako město továren.
V roce 1907 se pod vedením Jörgena Skafte Rasmussena začaly vyrábět armatury. Spolu se svými inženýry pak Rasmussen vynalezl dvoutaktní „DKW“ parní elektromotor. Zschopau se po celém světě proslavilo díky svým motocyklům značky "DKW", "MZ", které byly po sjednocení známy pod názvem "MuZ" a dnes se opět nazývají "MZ".
Od roku 1952 do roku 1994 bylo Zschopau krajským městem. Od 1.1.1999 je Zschopau krajské velkoměsto. V Zschopau a v jeho místních částech Krumhermersdorf, Ganshäuser a Wilischthal dnes žije 10.500 obyvatel.